Kapitola 21
Kapitola 21
Dej si pozor na tanec
15:00. Už je po škole. Naše hrdinky se tedy domluvily, že si dají zraz v parku, a probrali by pořádně Riya. Všechny stále čekají……na koho asi.
,,
Zase Makito..!“ řekne zlostně Misaka.
,,
Jo už má zas zpoždění.“ Povzdechne si Zoe,která sní chodí do třídy.
,,
Chybí ale ještě Miyako!“ ozvala se Hiromi, jakožto její nejlepší kamarádka.
,,
Nemůžou všichni jednou přijít včas?Myslí si snad že mám na ně celej den?“
vztekala se Misaka a umíněně si založila ruce na prsa a opřela se o nejbližší
strom.
,,
Hooooolkýýýýýýýýýýýý!!!!!!!!!!“ ozvalo se na jednou. Byla to Chloe , která jako
vždy přijde na dané místo pozdě, teď z výmluvou že ji ujel autobus…
,,
Ale já za to fakticky ne….“
,,
Jo dobrý..Teď už jen Miyako…“ skočí ji do řeči Misaka.
Z dálky
se plíží jaká si osoba. Podle dvou stočených drdolů na hlavě všichni poznají,
že je to Miyako. Holky už málem myslely, že tam v té zimě vystojí důlek,
naštěstí ale všichni přišli.
,,Ahoj
Miyako..“ pozdravili ji skoro všichni. Skoro proto,že Misaka už byla vypěněná a
vraždila jen pohledem. Asi za ně cítila nějakou odpovědnost. Přeci jen byla
starší o dva roky než všechny ostatní.
,,
Ahoj holky…..“ pozdravila je na oplátku.
,,…..sem
tu jen na skok, musím na trénink, kterej mi začíná za 15 minut. Takže něco důležitýho?“
Holky
na ni tak divně koukali. Hlavně Misaka po ní hodila ještě vražednější pohled
než předtím.
,,Ne..Jen
se snažíme zjistit kdo je Riyo…“ řekla Jayzie opovrženě,protože jí přišlo že to
Miyako vůbec nezajímá.
,,
Jen běž Miyako, my to zvládnem.“pousmála se mile Hiromi, která svoji kamarádku
bránila, ale asi měla důvod.
,,Tak
já už jdu,jinak přijdu pozdě.“ Řekla Miyako a otočila se a s jemným
vánkem, který ji doprovázel se vydala na cestu.
,,
To si dělá srandu? Přijde pozdě,řekne jednu větu, odejde, a co my tu teď?“
Misaka už vážně pění. Nemá ráda opozdilce, proto asi moc nemusí Chloe , která je o hodně horší.
,,
Holky.. dneska ji omluvte. Musela tam, už to kvůli nám hodně zameškala, a
potřebuje se připravit na závody. Letos chce vyhrát!“ řekla trochu smutně
Hiromi, jako by věděla něco víc než holky.
,,
Aha…“vydechli všechny.
,,Takže
Miyako bude závodit…“ pousmála se
Jayzie.
,,
No ano. V baletu.“ Pousměje se.
,,
Cože?a jak dlouho ho tančí…“zarazí se Zoe.
,,
No od první třídy.“
,,Nechcete
rozebírat to co by jsme rozebírat měli?“ povzdechne si Misaka a jen na vším
kroutí hlavou.
,,Hmmm…“podiví
se Miyako, která vstoupí do tělocvičny, a není tam její trenérka.
,,Asi
jsem tu moc brzo.“ Povzdechne si a vyjde z tělocvičny rovnou do
šatny.Zavře za sebou dveře, tašku položí na zem, a začne se svlékat
z bundy a dalšího oblečení, aby se mohla převléct do cvičebního. Jemnými
ručkami vábně otevřela tašku a vyndala si z ní šaty na balet, piškoty, tak
se mimochodem říká těm botám, a ne že by měla sebou měli ty piškoty, které se
ji, a flašku s pitím. Do všeho se co nejrychleji převlékla, a jako
princezna vkročila do tělocvičny.
,,Hmmm
stále tu není…“povzdechla si Miyako.
,,
Tak začnu sama…“ řekla si pro sebe, a šla k rádiu, kde si zapnula hudbu.
,,
Ras… dva….ras…dva…“ řikala si pro sebe a u vodorovné tyče u zdi si rozcvičovala
své špičky. Pak začala druhá písnička, a to už Miyako byla rozcvičená a začala
tancovat svoji sestavu, kterou musí trénovat na vystoupení.
Vypadala
u toho kouzelně. Kolem ní jakoby siřela zvláštní energie proměněná do malinkých
třpytivých částiček osvětlené světlem, které v tělocvičně svítilo. Ještě
tak nádherně tancovala. Pohybovala se ta jak laň. Vypadalo to všechno kouzelně,
do doby, než se za ní objevila postava, kterou hned zpozorovala s zrcadlech,
které byly rozprostřené kolem celé tělocvičny.
,,
Hmm…?!“ prudce se na něj otočila. Byl tam Riyo v celé své kráse. Stál tam
před ní, a vznášel se ve vzduchu.
,,
Krásně tancuješ.“ Naklonil se těsně k jejímu obličeji a chytil ji za
bradu, jakoby ji chtěl políbit.
,,
Co tu chceš!“ vykřikla a vytrhla se mu. Riyo se však jen hloupě pousmál a zase
se vznesl na svoje místo na hoře.
,,
Snad se mě nebojíš,Miyako!“
,,
A kdo řekl že jo?“ řekla naštvaně,a dělala jako že se nic neděje. Odcupitala
k lavičce ,kde měla položené pítí, napila se a pak šla zase tancovat.
,,Hmmm….“
Završtil oči.
,,To
tě ani nezajímá co je stvoji učitelkou?“ pousmál se a stálě sledoval Miyako jak
tancuje.
V tom
se Miyako zasekla, a uvědomila si, že tu učitelka nebyla protože by se nějak
opozdila, ale že ji asi Riyo něco udělal.
,,
Ty idiote! Co po mě chceš?“ vykřikla a v jejím obličeji byl vidět veliký
vztek.
,,
Vážně si ji přeješ vidět?“
,,Kde
je!!!!?“
Ze
dveřích tělocvičny vyšla žena, která se pohybovala jako kdyby spadla do sudu
vína a vše jej vypila, a po tom se ji udělalo špatně. V obličeji
totiž byla celá vybledlá .
,,
Trenérko..!“ vykřikla Miyako a hned se k ní rozeběhla.
,,
To bych raději nedělal.“ Usmál se Riyo. Trenérka se sotva držela na nohou. Tedy
aspon to tak vypadalo. Miyako se ji snažila udržet na nohou, ale jen jak se ji
dotkla učitelka ji ohromnou silou odstrčila na zem.
,,
Trenérko..“ vykřikla ještě jednou.
,,
Je zhypnotizovaná..Teď to není tvoje trenérka, ale můj mazlíček.“ Začal se
strašlivě smát.
,,
Cože?“ vyděsila se Miyako. V mysli ji už neběhali žádný myšlenky. Jen
jedna tam vězila. Zrovna ta, která myslela na to že se promění a Riya za tohle
zabije.
,,
Ty grázle, já tě zabiju!“ řekla, a vyndala si transformat.
,,
Haha..“ zasmál se…
,,
1,..2,..3,..Flower Power- Smash cover protection!“ vykřikla a nad ní se vznášel
její transformat. Miyako se začala proměňovat na květinovou Keepers Spirit.
,,
A co teď uděláš?Zabiješ svou trenérku?“ smál se Riyo.
Miyako
nevěděla co má tedy dělat. Jestli je to opravdu pravda, tak neví jak se má
zbavit démona v těle své učitelky.
,,
Vždy…. Vždy když jsme bojovali proti démonům v lidech, vždy jsme na ně
seslali kouzlo…vždy jsme je osvobodili…je to ale teď stejné.. je v jejich
těle vůbec nějaký démon?….nebo sou jen zhypnotizovaní?? Bože co mám dělat?….“ myslela si vduchu..
,,
AAAAAAA!!!“ vykřikla učitelka a stále útočila na Miyako. Ta se ji jen tak tak
vyhýbala, ale nechtěla na ni zaútočit. Nebo spíš nevěděla jestli by ji to nějak
neublížilo.
,,
Ne já nemužu…“
,,
Přece by si ji neublížila. Ale jak tak koukám…“ smál se Riyo, a stále se
pohyboval těsně nad Miyako a šeptal ji skoro do ucha.
,,
…tak tě asi neměla moc ráda,když teď na tebe útočí!“
,,ÁÁÁÁÁ
Let down flower sign-Now!“ vykřikla Miyako své květinové kouzlo, a
v neuvěřitelné rychlosti ho namířila na Riya, kterého to zasáhlo a srazilo
na zem.
,,
Nebudeš si zahrávat s mými city!“ vykřikla na něj a z očích ji
vytryskli slzy.
Riyo
tam chvíli na zemi ležel jako by bylo po něm, ale pak se probral.
,,
Máš co si chtěla mít!“
,,
Nechtěl jsem ti ublížit. Ale teď tě rovnou zabiju!“ vykřikl a rychlostí světla
se vznesl nad ni.Už chtěl zaútočit.
,,
Kdo si?“ zeptala se ho, a jeho útok který by ji nejspíš zabil odrazila zvláštní
aura, která se kolem ní vytvořila.
,,
Hmm…Nééééé!“ vykřikl. Jeho útok se od aury odrazil na trenérku. Riyo nějak
nesténal kvůli tomu člověku, ale kvůli tomu démonovy.
Jako
lusknutím prstů démon zmizel. Miyako ho porazila. Učitelka tam teď ležela a do
obličeje se ji opět vrátila barva.Miyako porazila prvního démona.
Nad
bezvládnou učitelkou začala zvláštně svítit nějaká černá perla,kterou pohltilo
bílé světlo, a vkročilo to do Miyačina transformatu.
,,
Hmm… ring?“ pomyslela si.
,,
Bože, už víme tedy odkad sbírat ringy na Hikaru. Konečně se vrátíme
k našemu úkolu.“ Pomyslela si.
,,
To ještě není konec!“ vykřikl naštvaný Riyo, a u rádia zesílil hudbu na
maximum. Jenže jelikož ovládá vlny na vysokých frekvencích, hudbu zesílil ještě
víc.
,,ÁÁÁÁÁÁÁÁíííííí!“
vykřikla Miyako , chytla se za uši, a bolestí se ji podlomili kolena.
Riyo
ke klečící Miyako přistoupil jako nějaký klidný kluk.
,,
Neměla jsi si zahrávat s hudbou, kočičko!“ pousmál se zase, a sklonil se
k ní,jako by ji chtěl opět políbit.
,,Néé!“
vykřikla přes to všechno.
,,
Ale ano. Přidej se na moji stranu! Vše pak dopadne dobře!“smál se na ni.
,,
K tobě se nepřidám nikdy !“ zašeptla si pro sebe a z posledních sil mu podkopla nohy.
,,
AA..“ vykřikl, a opět ležel na zemi. Miyako využila situace, a rychle se
dostala k rádiu, a vypnula ho.
,,
Ty jsis neměl zahrávat s tancem..“ založila si ruce na prsa.
,,
A nejsem kočička!“ a už vyvolala
kouzlo,které na něj chtěla poslat.
,,
To není konec Miyako, já se vrátím!“ a zmizel.
Miyako
kouzlo tedy nevyvolala. Točila se na svou trenérku, a proměnila se zpět.
Sehnula se k ní a jen tak tak se probrala.
,,
Jste v pořádku?“ zeptala se Miyako.
Učitelka
se probouzela ale podle grimas v obličeji bylo poznat,že ji zřejmě bolí
hlava a celé tělo.
,,
Co se stalo?“
,,
Přišla jsem a vy jste omdlela!“ zalhala Miyako, ale právem. Nemohla přeci
říct,že ji ovládl zlí démon.
,,
Takže jsme zameškali hodinu?“
,,
Bohužel ano,ale hlavně že vám nic není!“ pousmála se Miyako a pomohla své
učitelce na nohy.
,,
Vynahradím ti to příští týden, ano?“
,,
Dobře..“ usmála se Miyako,a vyšla z tělocvičny do šatny aby se převlékla.
Už
se stmívalo, a slunce už se vznášelo těsně nad mořem. Obloha tedy vypadala jako
posetá červenými mráčky,které se postupem od slunce ztmavovali do tmavě modré.
,,
Kde mám ten mobil..“ povzdechne si Miyako, která se právě vrací
z tréninku, na kterém nedělala nic jiného, než že bojovala s Riyem.
,,
Musím to hned zavolat holkám.“ A stále hledala ve své sportovní tašce. Konečně
zahlédla jakýsi přístrojek bílé barvy.
,,
hurá….724153891… tak Chloe,…zvedni to…“ povzdychovala si. A snažila se dovolat
jedné z Keepers Spirit o tom co se ji právě přihodilo.
,,
Dům Makitových…prosím voláte-li někomu z rodiny, tak není momentálně doma.
Ale můžete zanechat vzkaz!…pííííípppp!“ ozvalo se z telefonu.
,,
Hmmm….. řeknu jim to tedy zítra.“ Zavěsila telefon, a mobil si vložila do
kapsy. Na chvíli se zastavila, položila si svou tašku na zem, a z vlasů si
sundala dvě gumičky, které ji drželi dva drdoly. Vlasy se ji rozmotali
z drdolů,a jemně se spustili na svou normální dýlku. Miyako měla nádherně
vlající vlasy. Zvedla si tašku a pokračovala v cestě. Kousek před ní
zpozorovala kluka, který jede na skejtu.
,,
Hmm…?“ pousmála se.
Když
byl kluk blízko ní a chtěl ji projet, jejich pohledy se srazili, a vypadalo to
jako by se do sebe zamilovali na první pohled. Oba se dívali do očí. Jako by se
najednou zastavil čas. Jenže realita je realita, a čas se zastavit nedá. Proto
jen jak Miyako projel těsně za ni to napálil do stromu. Jen co od ni odvrátil
pohled naboural do stromu a rozmázl se na zemi.
,,
Auuu!“
Miyako
se pousmála, ale jelikož to byla hodná holka, otočila se na sklonila se
k němu aby mu pomohla. Chlapec jen co otevřel oči,nad sebou spatřil
Miyako,která se na něj už usmívala.
,,
není ti nic?“
,,
Ne ,snad! Au!!“ vykřikl, když chtěl vstát.
Miyako
se usmála,vstala a pomohla mu na nohy, i když ho to zřejmě bolelo. Ani se mu
nedivila, když takovou rychlostí někdo někam nabourá, není to nic lechtivího.
,,
Pojd pomůžu ti!“
,,
Eh.. Díky.“ Začervenal se kluk, a volnou rukou vzal své prkno do ruky,a druhou
měl kolem Miyačina remene, která mu ji tam sama dala, aby se opřel, a
s její pomoci mohl jít.
,,
Pěkně sis dal, neměl by si jezdit takhle
rychle, když ti to nejde!“ rejpla si do něj trošku.
,,
Eh..Jde mi to, ale.. no!“ začal nervozně koktat.
,,
Jak se vůbec jmenuješ?“
,,
Jo promin.. Jsem Chris, a ty?“ usmál se na ní, a v obličeji mu naskočila
jemně narůžovělá barva.
,,
Miyako“ usmála se na něj ještě jednou, a stále ho opírala.
,,
Já tě doprovodím domu, takhle by si těžko někam došel!“
,,
Hih no tak jo, děkuji!“ zčervenal ještě vic.
Miyako
se zřejmě líbil. I Chrisovi se nejspíše libila Miyako, jinak by na sebe tak
dlouho nekoukali, a Miyako by pak Chrisovi tolik nepomáhala. Oba šli
ztmívajícím městem a nad jejich hlavami
se pomalu začali objevovat hvězdy. Obloha vypadala zvláštně. Na jednom konci
zapadající červené slunce, kousek nad ním červánky, za nimi už tmavá obloha
posetá hvězdami, a na druhém konci oblohy vystupující měsíc. Vše bylo v tu
dobu krásné…. Jen Riyo zase chystal něco co holkám ublíží, nebo aspon se o to
pokusí……